HARTMANN Česká republika
Péče > Problematika inkontinence > Typy inkontinence

Typy inkontinence

Jak již bylo zmíněno představuje močová inkontinence velmi nesourodou skupinu obtíží, kdy se může značně lišit příčina a patofyziologie celého problému. To si vynutilo vytvořit klasifikaci, která by byla použitelná v běžné praxi a usnadnila tak zdravotníkům správně určit nejefektivnější diagnostický a léčebný postup pro daného nemocného.

Mezi základní typy močové inkontinence (viz tabulka) patří tzv.: stresová inkontinence, urgentní inkontinence (a její základní formy, tj.: motorická a senzorická forma), smíšená inkontinence (kombinovaná, tj. vyjádřená stresová i urgentní složka inkontinence u stejného nemocného),paradoxní ischurie (inkontinence z přetékání),extraanatomická inkontinence (píštěle, vrozené vady s defektem či neuzavřením dolních močových cest atd.) a neurogenní (dříve označovaná jako reflexní) inkontinence.

1. Stresová inkontinence 49 %
2. Urgentní inkontinence - motorická a senzorická forma 22 %
3. Smíšená inkontinence (kombinovaná) 29 %
4. Paradoxní ischurie (inkontinence z přetékání) vzácněji
5. Extraanatomická inkontinence (píštěle, vrozené vady) vzácněji
6. Neurogenní (dříve reflexní) inkontinence

Již podle základních projevů obtíží a získaných anamnestických dat se proto snažíme odhadnout, o jaký typ močové inkontinence jde. Jak využít toto rozdělení si můžeme ukázat na jednoduchém příkladě. Pokud se jedná například o lehčí projevy urgentní inkontinence nebo o tzv. obtíže spojené s hyperaktivním močovým měchýřem ("overactive bladder syndrom") bez významnějšího postmikčního rezidua po mikci a bez jiných známek závažného onemocnění (hematurie), je pro tento typ obtíží obvykle vhodné začít konzervativní neinvazivní léčbou.

Jiná je však situace při rozvinuté paradoxní ischurii. Nemocný sice také udává velmi časté močení či únik moči v malých porcích či po kapkách, ale močový měchýř je v tomto případě přeplněný retinovanou močí. Pokud stav trvá již delší dobu (i několik dní) může být spojen s městnáním moči také v horních močových cestách s rozvojem ureterohydronefrózy a s poškozením funkce ledvin. V těchto případech je nezbytné zajistit neprodleně drenáž dolních močových cest (nejčastěji močový katétr nebo eventuálně punkční epicystostomie). Zvláště u starších a polymorbidních nemocných je vhodné zajistit také hospitalizaci a infúzní léčbu s monitorací parametrů vnitřního prostředí, protože hrozí minerálový rozvrat v rámci následné polyurické fáze renálního selhání.

Kromě výše zmíněné základní klasifikace je nutné při diagnostice a léčbě zohlednit také věk, pohlaví a přidružená onemocnění pacientů. V současnosti se proto doporučuje rozdělit pacienty do následujících skupin:

  • děti,
  • ženy,
  • muži,
  • staří a křehcí nemocní,
  • nemocní s neurogenním postižením močového měchýře a dolních močových cest.

Stresová inkontinence  
Stresová inkontinence je stav mimovolního úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku bez současné kontrakce detruzoru, přičemž je možno tento stav objektivně prokázat.

Urgentní inkontinence  
Urgentní inkontinence je nechtěné unikání moči spojené s náhlým, intenzivním a vůlí neovladatelným pocitem nucení na močení (urgence).

Smíšená inkontinence  
Smíšený typ inkontinence představuje kombinaci obou předchozích typů, tj. stresové a urgentní inkontinence.

Neurogenní (dříve reflexní) inkontinence  
Jedná se o nechtěný únik moči z uretry zaviněný abnormální reflexní aktivitou míšního centra.

Paradoxní ischiurie – inkontinence z přetékání  
U paradoxní ischurie jde o samovolné odtékání moči po kapkách z přeplněného močového měchýře po zástavě močení.

Jiný typ inkontinence – tzv. extraanatomická inkontinence  
Jedná se o inkontinenci způsobenou vrozenými vadami nebo získanými onemocněními.