HARTMANN Česká republika
Léčba > Kompresivní terapie > Všeobecné informace

Všeobecné informace

Kompresivní terapie představuje u žílových vředů zásah do patogeneze onemocnění. Efektivní terapie venózního vředu bez dostatečné kompresivní léčby není možná. Stanovení diagnózy venózního vředu implikuje kompresivní léčbu jako hlavní terapeutickou modalitu. Jejím základem je bandáž. Technika bandáže a výběr materiálu mají klíčový význam pro efektivnost a bezpečnost léčby.

Cílem komprese je vytvořit tlak na stěnu povrchových, ale zejména hlubokých žil. Žíly se tím zúží, zrychlí a usměrní se v nich tok a navodí se stav suficience chlopní, které předtím nebyly funkční. Tlak bandáže má být nízký tehdy, když pacient odpočívá (sedí a leží) - mluvíme o klidovém tlaku, a vysoký, když stojí a chodí - mluvíme o pracovním tlaku. Optimální bandáž má nízký klidový a vysoký pracovní tlak. Minimalizuje tím nepříjemné pocity chladu a tlaku v klidu a maximalizuje se účinnost muskuloskeletální pumpy při chůzi. V klidu by tlak bandáže neměl být vyšší než 40 torrů. U pacientů se změnami na kůži je pak důležité, aby byla bandáž nedráždivá - má obsahovat vysoký podíl bavlny. Vhodné je, aby ji bylo možno nechat bez rizika i přes noc a aby držela tah i po několik dní.

Všechny uvedené nároky splňuje krátkotažná bandáž (Püetterbinde, Ideal a Idealflex). Tato bandáž při maximálním natažení vytváří tlak 40 torrů, vyplývá z toho její jednoduchá aplikace - bandáž sama "nastavuje" tlak. Naproti tomu dlouhotažná bandáž vytváří tlak podle tahu při nakládání. Ten může být vyšší než 40 torrů, u osob s aterosklerotickým postižením tepen dolních končetin může špatně naložená dlouhotažná bandáž vést k závažné ischémii. Má zbytečně vysoký klidový tlak - pacienti si stěžují na studené nohy a příliš nízký pracovní tlak - účinnost na hluboký venózní systém je nedostatečná. Nesmí se nechat přes noc.

Nevýhodou krátkotažné bandáže je potřeba nacvičení aplikace - k dispozici je množství technik, poměrně jednoduchá, účinná a spolehlivá je klasická metoda dle Püettera.

Alternativou bandážování jsou kompresivní punčochy, jejich použití nesimuluje úplně podmínky vytvořené bandáží: 

  1. Punčochy obsahuji vyšší podíl syntetických vláken, takže působí na kůži dráždivěji než bandáž. 
  2. Punčochy jsou dlouhotažné. 
  3. Problematická je aplikace punčochy na krytí defektu - krytí odstává a masti poškozují elastická vlákna punčoch. 
  4. Problematický je výběr velikosti u asymetrického obvodu končetin (na jednu nohu je vyhovující, na druhou velká nebo malá - pacient tehdy vyžaduje individuálně vyrobené punčochy). 
  5. Potřebný je precizní výběr velikosti. Řídí se tabulkami a správnou velikost má určit předepisující lékař. 
  6. Nastane-li regrese otoku, je třeba změnit číslo punčoch.

Obecně jsou punčochy vhodné pro kompresi u stabilizovaného stavu, např. po vyhojení defektu a v případě, že otoky již byly významně potlačeny bandáží. Standardní léčbu u bércového vředu žílového původu představuje bandáž krátkotažným obinadlem.