Zpravodajství ČTK | sap
Brno 26. října (ČTK) - Čeští zaměstnavatelé stále využívají více zákonné odvody na úkor zaměstnávání postižených. Shodují se na tom odborníci z neziskových organizací, které ČTK oslovila na brněnském veletrhu HospiMedica. Firmy nad 25 pracovníků musejí podle zákona zaměstnávat čtyři procenta handicapovaných nebo odvádět částku do státního rozpočtu, anebo kupovat výrobky z chráněných dílen.
Firmy, které handicapované zaměstnají, jsou daňově zvýhodněny, navíc mají díky státní dotaci nižší mzdové náklady. Firma může za každého zaměstnaného postiženého uplatňovat slevu 18.000 korun ročně, u těžkých postižení je to až 60.000 korun.
Pro každou společnost je to navíc do jisté míry pozitivní obraz na veřejnosti, tvrdí Jitka Komendová ze sdružení Agapo. Přístup k postiženým ale podle ní záleží hlavně na lidech z vedení. "Třeba jeden obchodní řetězec dosud o handicapované nestál, teď se však změnil ředitel a najednou je zaměstnávají," podotkla Komendová.
Velkou překážkou u postižených je často práce na počítači. "To teď vyžaduje hodně firem a musíme na to mít kurzy, kde alespoň základům učíme," podotkla Šárka Mikulková z Ligy za práva vozíčkářů. Za 15 měsíců, kdy běží tamní agentura podporovaného zaměstnání, našla práci zhruba polovina z 80 klientů. Nejvíc postižených najde uplatnění v administrativě. Na rozdíl od ostatních spolupracovníků nejsou kvůli zdravotnímu stavu zaměstnáni ve třísměnném provozu.
Například brněnský strojírenský závod Daikin zaměstnává z 500 pracovníků osm postižených. Měl by přitom dávat práci 20. "Jsou to hlavně lidé v administrativě, ve výrobě je to z bezpečnostních důvodů výjimečné," uvedl Martin Röhrich z vedení firmy. Zákon je podle něj příliš přísný a nedává stejné podmínky na obou stranách. Některé firmy stanovené limity nemohou splnit, míní.
Limity se snaží alespoň částečně naplnit i Hartmann-Rico. Polovinu povinného podílu pokryje nákupem z chráněných dílen, dále zaměstnává asi 50 postižených. Zároveň má ve svém mosteckém závodě chráněnou dílnu pro 32 osob.
Podle ředitele vyškovského úřadu práce Jana Marka jsou současná pravidla srovnatelná s podmínkami v Německu a Rakousku. "V evidenci máme skoro 700 postižených, to je vysoké číslo," uvedl. Celkový počet lidí bez práce je přitom na Vyškovsku přes 3200. Kolik postižených lidí ale nemá práci, není možné spočítat, tvrdí Mikulková. Řada handicapovaných se na úřad práce vůbec nepřihlásí. Nedá se tak určit ani přesná věková struktura zájemců o práci, víc je prý ale žen.
Lukáš Sapík fcz
|
