Hojení ran

Hojení je přirozený proces obnovy integrity poškozených tkání probíhající formou regenerace nebo reparace.

Regenerace je náhrada ztracené tkáně identickými plnohodnotnými tkáňovými strukturami.

Reparace je náhrada ztracené tkáně méněcennou vazivovou tkání - jizvou.

Hojení akutní rány

U ran bez větší ztráty tkání s okraji v těsné blízkosti /rány primárně chirurgicky ošetřené a uzavřené stehem/ probíhá primární hojení. Nenastanou-li zánětové komplikace, okraje rány se zakrátko přiblíží a rána se do 7 - 10 dní uzavře malou jizvou.

O sekundárním hojení mluvíme tehdy, jestliže rána nebyla chirurgicky uzavřena, nebo se po zašití z různých příčin rozpadla. Hojení takovýchto ran probíhá vyplňováním od spodiny a postupným prorůstáním od okrajů, Výsledkem je nestejně široká jizva.

Někdy se v procesu sekundárního hojení provádí druhotný steh, případně se použije štěp získaný posunem z okolí. Dosáhne se tím rychlejšího zhojení a lepších funkčních a kosmetických výsledků. V takovýchto případech mluvíme o terciárním hojení.

Regenerace je možná pouze u povrchových ran - odřenin a popálenin I. a IIa. stupně.

Proces hojení akutní rány probíhá ve třech fázích a zahrnuje šest kroků.

Zánětová fáze (fáze čištění)

1. Srážení a zánět (0 - 2 dny po poranění)
Prvním signálem nápravy je srážení krve v ráně. Zánětové produkty jako histamin, serotonin a kinin, které vznikají biochemickými pochody v místě poranění, způsobují později rozšíření cév, čímž dochází k uvolňování plazmy a buněk do okolí. Klinickými projevy jsou otok a prokrvení se začervenáním okrajů rány spojené se zvýšením teploty. Dráždění nervových zakončení se projeví bolestí v ráně.

2. Tvorba vaziva a ukládání matrixu (2 - 4 dny po poranění)
Tvořící se vazivové buňky vylučují látky, jež jsou podkladem pro matrix, umožňující primární scelení rány.

Růstová fáze

3. Tvorba cév (4 - 6 dní po poranění)
Je zahájena již od 2. dne po poranění, zřetelná je však až 4. den. Nové vlásečnice začínají "pučet" do místa poranění, podporované látkami uvolňovanými z rozpadajících se krevních destiček a bílých krvinek.

Fáze prorůstání pokožky (epitelizace)

4. Prorůstání pokožky
Obnova buněk pokožky je podporována tkáňovými růstovými faktory. Překrytí rány buňkami pokožky je závěrečnou fází procesu hojení. Tento proces je velmi úzce spojen s tvorbou granulací (živé maso). Po překrytí granulační tkáně jednou vrstvou pokožky pokračuje dalším dělením pokožkových buněk jeho zhrubnutí. Výsledkem takovéhoto procesu reparace je vytvoření méněcenné jizvovité tkáně chudé na cévy, kožní žlázy a pigmentové buňky, se sníženým počtem nervových zakončení.

5. Zrání vazivových vláken
V tomto kroku dochází k přestavbě matrixu. Buňky spojovací tkáně a bílé krvinky produkují enzym, který rozrušuje prvotně vytvořené vazivo. Proces odeznívá do 18 měsíců od poranění.

6. Ukončení hojení
Je výrazem rovnováhy mezi účinkem jednotlivých procesů hojení. Je-li tato rovnováha narušena, dochází k tvorbě hypertrofických (keloidních) jizev.

Faktory ovlivňující proces hojení ran

Lokální faktory:
mechanická traumatizace rány, suché prostředí, infekce, edém, ischemie/nekrotická tkáň, lokální léčba, ionizující záření, snížený tkáňový tlak kyslíku, cizí tělesa v ráně.

Regionální faktory:
arteriální a venózní nedostatečnost, neuropatie.

Systémové faktory:
nedostatečné okysličování tkání, inflamace, nedostatečná výživa, metabolická onemocnění, imunosuprese, onemocnění spojovací tkáně, kouření cigaret.

· ·