Typy akutních ran

Rány poškozující jen povrchové vrstvy, tj. kůži a podkožní vazivo nebo sliznici a podslizniční vazivo označujeme jako jednoduché. Rány, které poškozují důležité orgány v hloubce, tj. nervově cévní svazky, šlachy označujeme jako komplikované.

Rány pronikající do tělních dutin se označují jako penetrující.

Pro další způsob ošetření má význam dělení ran na rány čisté a mechanicky znečištěné.

Z hlediska bakteriálního osídlení se rozeznávají rány aseptické (biologicky čisté) a infikované.

Otrávené rány dělíme na rány otrávené zvířecími nebo chemickými jedy.

Jedním z nejpoužívanějších kritérií je rozdělení ran podle způsobu jejich vzniku:

• zavřené,
  jestliže povrch kůže zůstává neporušen a porušeny jsou pouze hlouběji se nacházející struktury;
• otevřené,
  jestliže je celistvost kůže porušena do různé hloubky a různým způsobem.

Otevřené rány se dělí dle vyvolávající příčiny na:

• řezné
  Vznikají tlakem a tahem zraňujícího ostrého předmětu po kůži. Rána, která probíhá ve směru štěpitelnosti kůže je úzká, pokud prochází šikmo nebo kolmo na průběh elastických vláken může být ve tvaru čtyřúhelníku nebo je široce rozevřená. Často krvácí a pálí v důsledku ostrého otevření cév a přetětí nervových vláken. Jestliže proniká hluboko pod kůži, může zraňovat cévní svazky, nervy, kloubní dutiny, šlachy a může přetnout chrupavku, poškodit kost nebo některý orgán (např. průdušnici).
  
  
• sečné
  Vznikají kolmým nebo šikmým dopadem ostrého předmětu na povrch těla. Rána je většinou úzká, ale může mít klínovitý tvar se stejnou hloubkou v celém průběhu. Sečná rána může být provázena pohmožděním okolní kůže, mohou být poraněny nervově cévní svazky, šlachy, kost, případně dochází k otevření tělních dutin.
  
  
• bodné
  Vznikají průnikem ostrého či tupého předmětu do hloubky těla. Podle síly, tvaru předmětu a charakteru poraněné tkáně proniká zraňující předmět různě hluboko. Nebezpečí bodných ran spočívá v tom, že mohou zasahovat různé struktury a orgány.
  
  
• střelné
  Střelné rány dělíme na projektilové a na střepinové, způsobené střepinami min, granátů či bomb. Střelná rána může mít různé podoby v závislosti na rozsahu styku těla s projektilem nebo střepinou. Dle toho rozlišujeme postřel, průstřel a zástřel.
  Typický vzhled mají střelné rány způsobené brokovnicí a porážkovou pistolí. Při poranění brokovnicí je vstřel široký, hvězdicovitý a v kanálu je zátka. Porážková pistole zraňuje svým průnikem a expanzí tkáněmi. Vyražená část kosti působí často jako střela v měkkých tkáních.
  
  
• z kousnutí
  Tento druh rány bývá způsoben zvířaty, nejčastěji hmyzem, hady a rybami, ale i člověkem. Většinou se jedná o rány infikované a špatně se hojící.
  
  
• tržné
  Vznikají prasknutím kůže v důsledku tahu, mívají klikatý tvar s nerovnými okraji.
  
  
• zhmožděné
  Způsobuje je tlak tupého předmětu nebo náraz na nerovný předmět. Okraje rány bývají zhmožděné s odřeninami a podlitinami.
  
  
• tržně zhmožděné
  Kombinace předchozích typů ran. Vznikají působením nepřiměřeného tahu a tlaku.
  

Popálenina

Při teplotě okolo 53 °C vzniká denaturace bílkovin v tkáních, při teplotě nad 70 °C nastává nekróza buňky. V důsledku působících faktorů lze i u stejné popáleniny zjistit různé stupně změn. Podle toho, do jaké hloubky kůže popálenina zasahuje, se rozeznávají 4 stupně popálenin. Toto dělení diferencuje popáleniny na povrchové (I. a IIa. stupeň) a hluboké (IIb., III. a IV. stupeň).

I. stupeň
Popálenina zasáhne jen povrchovou část kůže. Málokdy tvoří puchýře a hojí se za 5 až 10 dní.

II. stupeň
Popálenina zasahuje do hlubších částí kůže a vytváří puchýře. V důsledku odkrytí nervových zakončení je značně bolestivá. Má dva stupně IIa) a IIb) v závislosti na postižení zárodečných výběžků. Obnovení kůže je možné pouze z vývodů žláz a vlasových cibulek. Proces hojení je poměrně zdlouhavý.

III. stupeň
Popálenina obsáhne celou tloušťku kůže a podkoží a zničí všechna kožní adnexa, proto je obnovení možné jen z okrajů rány.

IV. stupeň
Popálenina obsáhne celou tloušťku kůže, podkoží a zasahuje do vrstvy svalů, šlach a kostí, obnovení je rovněž možné pouze z okrajů.

Omrzlina

Vzniká působením nízkých teplot na povrch těla. U omrzlin se uplatňuje zejména porucha krevní cirkulace a krystalizace zamrzlé vody v postižených tkáních. Patologické změny nepostihují pouze kůži, ale též hlouběji uložené tkáně, včetně nervů, svalstva a kostí. V důsledku toho na povrchu omrzlin vznikají poruchy výživy - vředy se zpomaleným hojením a sníženou odolností vůči chladu. Lokální změny se u omrzlin podobají změnám u popálenin.

Podle rozsahu postižení se rozeznávají 4 stupně omrzlin:

I. stupeň
Projevuje se zmodráním, otokem kůže, svěděním, palčivou bolestí a pocitem mravenčení, případně necitlivostí postižené oblasti. Odeznívá bez následků.

II. stupeň
Tento stupeň charakterizuje tvorba puchýřů s krvavým obsahem. Okolní kůže je fialová až modrá. Hojí se strupem, který po několika dnech odpadne.

III. stupeň
Tento stupeň se projevuje odumřením kůže a podkožního vaziva. Po 4 - 6 dnech se proces ohraničí ve formě tvrdého tmavého příškvaru nebo vředu. Hojení trvá dva měsíce i více.

IV. stupeň
Hluboká omrzlina, při které je kromě kůže postižené i svalstvo, klouby a kosti. Projevuje se suchou nebo vlhkou gangrénou (v závislosti na přidružené infekci). Ohraničování trvá více týdnů.